Nejbližší termíny kurzů

    Základní registry – zlý pán nebo dobrý sluha?

    Rubrika: Základní registry, vydáno: 22. 10. 2014, autor: RNDr. Renata Novotná

    Téma základních registrů se řeší již více jak dva roky. A stále ještě existují OVM, která vidí v základních registrech spíše toho zlého pána než dobrého sluhu. Naštěstí těch, kteří chápou jedinečnost možností základních registrů, je stále více. Stát vytvořil (za značného přispění EU) podmínky, za kterých přímo on sám „ručí“ za správnost uložených dat. A tyto údaje nazval, v souladu se zákonem č. 111/2009 Sb., referenčními údaji.

    Zobrazit termíny kurzů…

    Jak je to v podstatě jednoduché. Editoři mají za jasně daných a zpětně průkazných podmínek práva údaje zakládat, měnit a rušit a ostatní údaje využívají. Všichni používají stejné údaje z jednoho stejného zdroje. Již žádné n-násobně uložené údaje, kde není jasné, co je správně. A pokud úřední osoba sama neví, jak může kvalitně rozhodovat? Jak může správně doručovat svoje rozhodnutí? Jak může prokázat, že rozhodnutí skutečně poslala a adresát je odmítá přijmout, např. změnami bydliště? Všechno toto by mělo být minulostí. „Mělo by“ znamená, že chápeme základní registry jako dobrého sluhu. Že vidíme výhody, které nám pravidelné, minimálně jednodenní aktualizace ze základních registrů přinášejí.

    Na fungování dobrého sluhy je potřeba se připravit: technicky, organizačně, personálně. Technická příprava je většinou v rukách IT odborníků, kteří zvládají přípravu svých informačních systémů na komunikaci se základními registry. Náročnější je situace organizační. Zde je potřeba zmapovat organizaci fungování úřadu a navrhnout změny, které s čerpáním a využíváním „referenčních“ údajů souvisejí. Možná se to nezdá, ale při podrobnější analýze se vždy ukáže, že beze změn organizačních to nebude dobře fungovat. A dostáváme se k přípravě nejnáročnější - personální. Na každém úřadě je potřeba progresivní dynamická a vytrvalá osobnost, která bude stále ukazovat směr a přesvědčovat svoje okolí, že změn není potřeba se bát a nemusí být k horšímu. Že to chce dát tomu jenom šanci.

    Aniž si to většinou uvědomujeme, využíváme systém základních registrů prostřednictvím služeb CzechPointu nebo Datových schránek. Kdo rychle pochopil výhody garantovaných údajů a velmi stál o možnost využívání referenčních údajů, byly zdravotní pojišťovny. Stejný zájem měly i banky a pojišťovny, které viděly přínos pravidelných aktualizací zejména pro komunikaci a získání včasného data úmrtí svého klienta. Možná překvapivě konkrétní důvod, ale pro jejich fungování zásadní. Pro banky a pojišťovny se referenční údaje k využívání neotevřely. Proč tedy nevyužívat něco, co mohu a navíc je to pro mě přínosné?

    Z oficiálních zdrojů vyplývá, že většina OVM základní registry využívá centrálním nebo vlastním agendovým informačním systémem. Ministerstva, krajské úřady, statutární města všechna. Celkem 2 580 OVM již zvládlo technickou komunikaci se základními registry. Z opravdu rozsáhlých systémů zmiňme náročné, ale úspěšné, připojení Integrovaného informačního systému „Česká správa sociálního zabezpečení“ nebo Generálního finančního ředitelství se svým „ADISem“ (automatizovaným daňovým informačním systémem).

    Rezervy jsou zatím stále ve změnách organizačních a personálních.