Nejbližší termíny kurzů

    Ten člověk mi byl hned na první pohled nesympatický

    Rubrika: Personální management, vydáno: 17. 04. 2015, autor: PhDr. Kateřina Marklová

    ANEB NEJČASTĚJŠÍ CHYBY PŘI POSUZOVÁNÍ OSTATNÍCH LIDÍ Bože, čím mi je ta uchazečka tak nesympatická? Do místnosti přišla celkem nesměle, vysoká, štíhlá, dlouhatánské nohy zvýrazněné podpatky a krátkou sukní, delší tmavé vlasy, které zbytečně kazily melíry. V té sukni by se radši neměla moc předklánět, pomyslela jsem. I když kolegové z vedlejšího oddělení by to dozajisté ocenili. Neměla by se hlásit spíš na modelku než na účetní? Koukám do jejich papírů, vše má podle našich požadavků. Až ji uvidí náš pan ředitel, bude nadšen, to je mi naprosto jasné. Co mi na ní ale tak nesedí? Někoho mi připomíná, ale nevím koho. Snažím se marně vylovit z paměti, jestli jsem se s ní už nemohla někdy setkat. Už to mám! Klára, vypadá jako Klára, moje bývalá kolegyně, že mě to hned nenapadlo. S Klárou jsem pracovala pět let v minulém zaměstnání, byla podobně modelkovský typ, zároveň však chorobně ambiciózní, pro vlastní kariérní postup se neštítila takřka ničeho. Teda aspoň podle mě, mužská část firmy si to tehdy nemyslela, měla je všechny omotané kolem prstu. Dělala mi ze života peklo, vlastně hlavně kvůli ní jsem z té firmy odešla.

    Zobrazit termíny kurzů…

    Naše personalistka skvěle zvládla introspekci, kdy se zahloubala do svého nitra, proč jí je vlastně nová uchazečka na místo účetní nesympatická. Správně si přiznala, že její antipatie nepatří uchazečce, ale bývalé kolegyni, s kterou měla špatnou zkušenost. Potkala ji jedna ze subjektivních chyb, které se vyskytují při posuzování psychiky a osobnosti druhých lidí, tzv. efekt zakotvení. Jedná se o podlehnutí vlivu minulých zkušeností. Efekt zakotvení nás může potkat i v pozitivní podobě, když máme například tendenci hodnotit všechny modrooké lidi pozitivně, protože naše milovaná babička měla pomněkové oči.

    Za nadřezenou hodnotící chybu efektu zakotvení je považován tzv. haló-efekt. O něm lze hovořit, pokud nás jedna nápadná vlastnost ovlivní natolik, že v jejím světle chybně hodnotíme ostatní vlastnosti. Např. u člověka, který oslňuje svou krásou a inteligencí si nevšimneme, že není docela spolehlivý či nejedná vždy čestně. Pracovníka, který si často stěžuje nebo který je často v opozici, máme tendenci hodnotit záporněji než ty pracovníky, kteří si nestěžují a nejsou v opozici.

    Pod haló-efekt lze podřadit i tzv. chybu prostředí (sociální situace). Ta se týká naší tendence hodnotit jednoho pracovníka podle výsledků celé skupiny (oddělení), v které pracuje.

    Mezi další chyby hodnocení patří chyba shovívavosti a chyba přísnosti, kdy máme tendenci hodnotit obecně všechny lidi buď příliš shovívavě či naopak příliš přísně. U řídících pracovníků se často projevuje tendence podhodnocovat podřízené.

    Poměrně častou chybou je chyba centrální tendence, sklon vyhýbat se extrémnímu hodnocení (jak kladnému, tak zápornému), tj. nadměrné používání středních a průměrných hodnot. Představme si, že máme hodnotit zaměstance z jednoho oddělení čítajícího cca 50 osob, a máme na to dva dny. Jak to zrychlit a nikomu moc neublížit? Odškrtání průměrných hodnot se přímo nabízí.

    Nevědomé promítání vlastních vlastností, postojů a názorů, často těch nechtěných, negativních, do jiných osob, je nazýváno projekce (resp. autoprojekce). Psychologové proto často radí, abychom se zamysleli, když nás na někom něco štve, jestli nám to nevadí právě u sebe. Např. pokud mě na mé kolegyni rozčiluje její pomalé pracovní tempo, které však vůbec neovlivňuje můj pracovní výkon, každá máme totiž svůj projekt, pak je na zamyšlenou, jak jsem na tom já s mojí pracovní výkonností a jestli jsem s ní sama spokojená.

    S vytvořením úsudku o člověku nám může hodně napomoci znalost jeho sociálního a materiálního kontextu, zároveň to také může být zdrojem četných chyb. Např. chyba vysvětlovaná na vztahu figury a pozadí (figura je hodnocená osoba a pozadím je označován sociální a materiální kontext). Patří sem image pracoviště, vybavení pracovny, kvalita osobního auta, dosavadní profese, barva pleti, způsob oblékání, národnost, zdravotní stav, fyzická kondice, dosažený stupeň vzdělání, rodina, příbuzní, přátelé, reference. Jen pro zajímavost, co se Vám vybaví, když zjistíte, že Váš nový kolega vlastní osobní vůz značky Audi, nebo že Váš nový nadřízený absolvoval práva v Plzni.

    Do podobné skupiny patří stereotypizace, hodnocení podle povrchních charekteristik, jedná se o jakousi zkratku v myšlení. Např. Němci jsou považování za chladné, Italové za muzikální, hezké děti nezlobí, apod.

    Uvádíme zde nejčastěji se vyskytující nástrahy, které nás mohou potkat při hodnocení psychiky a osobnosti ostatních lidí. Každý máme větší či menší sklon jim podléhat, zvláště jsme-li pod časovým či situačním tlakem. Náš výčet chyb není rozhodně kompletní. Rádi bychom však závěrem zdůraznili, že nejlepší prevencí před nimi je o nich vědět. S upřímnou otevřeností k sobě s nimi pracovat, aby poznání sebe sama i druhých osob bylo reálnější, objektivnější a přesnější.