Nejbližší termíny kurzů

    Nová ustanovení pro poskytování platu podle novely zákoníku práce

    Rubrika: Odměňování zaměstnanců, vydáno: 12. 03. 2011, autor: Ing. Ivan Tomší

    Ve třetí části zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti MPSV, se mění některá ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.

    Zobrazit termíny kurzů…

    Změny, které se týkají poskytování platu zaměstnancům ve veřejných službách a správě jsou obsaženy v novelizačních bodech 4. a 5.:

    bod 4. v § 123 odstavec 5 nově zní:
    "(5) Platové tarify se stanoví v 16 platových třídách a v každé z nich v platových stupních."

    bod 5. v § 123 odst. 6 písmeno f) nově zní:
    "f) okruh zaměstnanců, se kterými může zaměstnavatel určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy nebo u kterých může zaměstnavatel sjednat smluvní plat,…"

    V původním ustanovení § 123, v odstavci 5, oproti novelizovanému znění navíc upravoval ještě počet platových stupňů na 12, přičemž minimální rozpětí platových tarifů mezi nejnižší a nejvyšší platovou třídou bylo stanoveno na 3,4 násobek a mezi nejnižším a nejvyšším platovým tarifem na 1,5 násobek a shodný procentní přírůstek nárůstu platových tarifů mezi třídami a stupni.

    Při vzájemném porovnání obou textů, původního a novelizovného, lze odvodit záměr nové úpravy, jímž je jednoznačná snaha o vytvoření prostoru pro zavádění jiných systémů, jež by nahradily stávajících 12 platových stupňů, které se určují na základě započitatelné praxe. Tato skutečnost znamená, že je možné zavádět jiný počet platových stupňů, jiná hlediska a podmínky pro jejich určování a odlišnou konstrukci stupnic platových tarifů. Ve své podstatě se dá hovořit o zásadním rozšíření a uvolnění zvláštního způsobu určení platového tarifu, který bylo možné před touto úpravou uplatňovat jen u zaměstnanců zařazených do 1. až 5. platové třídy a u zaměstnanců, kteří vykonávali práce, jejichž úspěšná realizace závisela hlavně na míře talentu nebo na fyzické zdatnosti, jako například činnosti umělců a sportovců.

    Záměr, na který poukazujeme, potvrzuje i nové znění § 123 odst. 6 písmeno f) zákoníku práce, který zmocňuje vládu, aby svým nařízením stanovila okruh zaměstnanců, u nichž bude možno nové postupy při určování platového tarifu v rámci rozpětí platových stupňů uplatnit. Současně je tímto ustanovením zaváděna úplně nová platová kategorie, kterou je smluvní plat.

    I když možnost úpravy smluvního platu není určena širokému spektru zaměstnanců, zřejmé jsou základní skutečnosti, že ve skupině zaměstnanců, jejíž okruh stanoví vláda nařízením, bude možno mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem plat sjednat, a že:

    takto sjednaný plat nahradí všechny pravidelně poskytované a nárokové složky, na které by zaměstnanci jinak

    • vzniklo právo podle zákoníku práce;
    • zaměstnanci se smluvním platem tudíž bude možno poskytnout navíc pouze odměnu.