Nejbližší termíny kurzů

    Asertivně či nasertivně?

    Rubrika: Personální management, vydáno: 08. 04. 2015, autor: PhDr. Kateřina Marklová

    Ach jo, sedí tu už přes hodinu a stále dokola omílá stejnou písničku. Já chápu, že je naštvaný, že nedostal čtvrtletní prémie. Ale co s tím mám jako dělat já? Jsem jen personalistka, nemůžu za to, že se pohádal se šéfovou a ta mu je nedala, jedná se přeci o nenárokovou složku. Samozřejmě že to bylo náležitě vysvětleno zanedbáváním povinností. Koneckonců kdo ví, co v tom všechno bylo. Jakákoliv moje snaha o vysvětlení, a především o ukončení naší schůzky, vyzní vždy stejně. Stále dokola opakuje, že žádá své prémie. Jede jako kolovrátek nebo jako zaseklá gramofonová deska.

    Zobrazit termíny kurzů…

    Nemluvila o tom náhodou lektorka komunikačních dovedností, když se zmiňovala o asertivitě? Jak to jen říkala? Asertivita je sebeprosazující komunikace, měla by zároveň respektovat práva i ostatních osob v rámci přijatelných pravidel, bez přílišné ústupnosti, ani s přílišnou agresivitou. Chybějící asertivita se blíží pasivitě (tam jsem se teď dostala já, už jen poslouchám jeho opakující se argumenty a čekám, kdy mu dojdou baterky). Na druhé straně přebytek asertivity, přílišné prosazování svých potřeb a přání v komunikaci hraničí s agresivitou. Lektorka dokonce s lehkou nadsázkou mluvila o tom, že pak už to není asertivní komunikace, ale nasertivní. Jo, to sedí, už jsem pěkně nasr... Ale co s tím?

    Technika obehrané gramofonové desky, která se personalistce vybavila, je jednou z asi nejznámějších asertivních technik. Doporučuje se jako technika proti manipulacím, bohužel může být také zneužívána jako manipulativní nástroj. Jedná se o vytrvalé opakující se uplatňování svého nároku, bez úzkosti, nervozity, ale i bez agresivity. V našem příkladě však byla využívána manipulativně s agresivními prvky.

    Cílem všech asertivních technik, včetně gramofonové desky, by mělo být dosažení dohody, nikoliv prosazení svého přání na úkor ostatních. Asertivitou se rozumí nalezení rovnováhy mezi pasivitou a agresivitou v dané situaci. Pokud cítíme, že náš komunikační partner lidově řečeno příliš tlačí na pilu, nesnaží se respektovat náš postoj, jde si pouze za svým cílem, pak je důležité umět se jednoznačně vymezit. To znamená, dát mu slušně, ale důrazně najevo, že takovýmto způsobem nebudeme pokračovat v debatě. Jednoduše řečeno, v praxi to bývá často hůře proveditelné. Malou, avšak významnou, nápovědou nám mohou být naše pocity. Cítíme-li se během konverzace nepříjemně, zkusme si uvědomit, z čeho tyto nepříjemné pocity pramení. To je nezbytný úvodní krok. Uvědomíme-li si, že jsme manipulováni, pak se můžeme snáze bránit, tj. jednoznačné vymezení, že tímto směrem odmítáme debatovat. Existují různé způsoby jak se vymezit, záleží také na našem temperamentu, co je nám bližší. Jejich výčet by už překračoval možnosti tohoto článku, mohu však doporučit vyzkoušení v nějakém kurzu komunikačních technik či se jim můžeme věnovat v dalším článku.

    V příloze uvádíme jaká jsou asertivní lidská práva a přehled nejčastějších asertivních technik. Máme často tendenci komplikovat si život různými „musím“ a „měl bych“. Často tyto výčty pramení od našich rodičů, učitelů a vychovatelů, kteří nám v dobré víře vštěpovali poučky typu: „Jak nevíš, musíš mít přeci na to názor!“ nebo „Názor by měl být pevný, nemůžeš ho měnit, to dělají slaboši.“ Asi každý si také vzpomenete na nějakou podobnou radu od svých rodičů. Asertivní lidská práva vám mohou pomoci některé „obecné pravdy“ trochu navrtat. Musím mít vždy na všechno vyhraněný názor? Je špatné říct někdy prostě „já nevím“? Co je nevhodného na změně názoru na základě zjištěných nových informací? Asertivní lidská práva nám mohou pomoci se od těchto „dogmat“ osvobodit. Někdy stačí pouhý „aha zážitek“, často však je potřeba dlouhodobější systematická terapeutická práce, pokud máme některé „musy“ a „bychy“ příliš hluboko zakořeněny a komplikují nám život.

    Asertivní techniky pak mohou usnadnit komunikaci, naučíme-li se je vhodně používat. Záměrně píši používat, hranice s využíváním až zneužíváním je velmi tenká. Také je potřeba zdůraznit, že asertivní techniky i práva jsou dobré pomůcky, které někomu mohou sedět více někomu méně a někomu vůbec. Určitě však stojí za to o nich vědět a popřemýšlet, zda by mi nepomohly v lecčem usnadnit život.

    PŘÍLOHA:

    ASERTIVNÍ LIDSKÁ PRÁVA

    Posuzovat své vlastní chování, myšlenky a emoce a být za ně zodpovědný.
    Nenabízet žádné výmluvy a omluvy ospravedlňující naše chování.
    Posoudit, nakolik a jak jsem zodpovědný za řešení problémů druhých lidí.
    Právo změnit svůj názor.
    Právo říci: „Já nevím.“
    Právo být nezávislý na dobré vůli druhých.
    Právo dělat chyby a být za ně zodpovědný.
    Právo dělat nelogická rozhodnutí.
    Právo říci: „Já ti nerozumím.“
    Právo říci: „Je mi to jedno.“

    ASERTIVNÍ TECHNIKY
    Stručný přehled nejužívanějších technik:

    Obehraná gramofonová deska – jedná se o vytrvalé opakující se uplatňování svého nároku, bez úzkosti, nervozity, ale i bez agresivity.
    Technika otevřených dveří – při neoprávněné kritice, s pravdou se souhlasí a reaguje se na ni, na lži se nereaguje. Odpovědi jsou stručné, vyhýbáme se ironii.
    Souhlas s oprávněnou kritikou – oprávněnou kritiku přijímáme pokud možno bez negativních emocí a obranných mechanismů, snažíme se z ní vytěžit do budoucna. Agresivní kritiku odmítáme např. technikou obehrané gramofonové desky.
    Dotazování na nedostatky – doptávání se na nedostatky s cílem zjistit objektivní příčiny nespokojenosti partnera. Zajímáme se také o jeho představy řešení problémů. Vyhýbáme se kritice partnera, hádkám, manipulacím, apod.
    Přijatelný kompromis – ideální řešení, jsou-li všechny strany spokojeny. Vyžaduje umění naslouchat, respektovat i umění ústupku partnerovi.
    Zvládnutí negativní asertivity – technika napomáhající zvládání vlastních chyb a omylů, doporučuje nestydět se za ně, nedostatky přiznat, není třeba je více rozebírat, ale umět se z nich poučit.
    Sebeotevření – technika pomáhající zbavit se studu, doporučuje mluvit za sebe, neschovávat se za obranné „my“, přiznat stud, trému, nesouhlas.
    Umění říci si o laskavost - včetně umění přijmout pochvalu bez falešné skromnosti.

    LITERATURA:

    VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 322 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2614-4.

    PRAŠKO, Ján a Hana PRAŠKOVÁ. Asertivitou proti stresu. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2007, 277 s. Psychologie pro každého. ISBN 978-80-247-1697-8.

    NOVÁK, Tomáš. Asertivita (nejen) na pracovišti: jak si vážit sám sebe a nenechat se využívat. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 159 s. ISBN 978-80-265-0020-9.